Cestovatel

Narodila jsem se s botami. S botami z toulavého telete. 

To se u nás v rodině říká už několik generací. Železná opona naší rodině tuhle vášeň trochu překazila, ale hned jak to šlo, vrátila se nám do života. 

Jen co to šlo, vláčela mě mamka po všech čertech. Někdy jsem to milovala (třeba moře), někdy nenáviděla (když jsem musela šlapat po horách). Dnes to miluju všechno. Ale nejen to. Uvědomila jsem si, že každá cesta vydá za nejlepší školu života. Nikdy se toho o světě a hlavně sami o sobě nenaučíte tolik jako když cestujete. Vždycky se totiž objeví nějaká neočekávaná situace a vy se učíte s ní vyrovnat. 

I teď, kdy jezdím téměř každý týden někam pracovně, pořád tuhle školu vnímám. 

Samozřejmě, že vám cestování trochu zevšední, když už je ho moc, ale mě vždy jen na malou chvíli. A pak už zase surfuji po internetu, kam vyrazit příště. 

Více čtěte na blogu v sekci cestování>>